Společný projekt obou jihočeských klubů vznikl s jasnou vizí. Umožnit mladým basketbalistkám pravidelně nastupovat ve vyšší věkové kategorii, získávat cenné herní zkušenosti a současně budovat základy týmu pro následující sezony.

Soupisku tvoří českobudějovické hráčky ročníků 2009, 2010 a 2011, které doplnily strakonické basketbalistky narozené v roce 2011. Družstvo tak nastupuje bez jediné hráčky ročníku 2008 a patří věkově k mladším účastníkům soutěže.

Spolupráce má navíc dlouhodobý přesah. Hráčky ročníku 2011 z obou klubů se připravují na společné působení v extralize U17 v příští sezoně. Do budoucna by oba kluby rády na současný projekt navázaly také spoluprací v kategorii U19.

V Ústí rozhodla bojovnost a týmový duch

Premiérové vystoupení společného družstva přišlo v sobotu 26. září na palubovce Ústí nad Labem. Před úvodním rozskokem přitom panovala řada otazníků. Hráčky se sice znaly ze společných tréninků před letními prázdninami, bezprostředně před začátkem soutěže však příležitost k dalšímu sehrávání nedostaly.

O to příjemnější překvapení přišlo přímo na hřišti.

Od prvních minut bylo patrné obrovské nasazení, bojovnost a především radost z basketbalu. Vyrovnané utkání, ve kterém se oba celky střídaly ve vedení, nabídlo dramatický průběh. Ani jednomu z týmů se dlouho nepodařilo odskočit do výraznějšího náskoku. Rozhodující momenty přišly až v závěrečné části, kdy jihočeské basketbalistky zvýšily obrannou aktivitu, převzaly iniciativu a dokráčely k vítězství 71:62.

Ještě výrazněji než výsledek však na trenérský štáb zapůsobila atmosféra uvnitř družstva.

„Přiznám se, že bych si před utkáním vzhledem k okolnostem na naše vítězství nevsadil. Děvčata mě ale svým nadšením naprosto strhla. Nemusel jsem je pobízet k bojovnosti ani k většímu nasazení. Všechny chtěly hrát, pomáhat si a především dopřát úspěch také svým spoluhráčkám,“ hodnotil úvodní vystoupení trenér.

Na sever Čech odcestovalo devět hráček. A přestože na palubovce může být současně pouze pět basketbalistek, všechny se chtěly zapojit až do posledních okamžiků utkání.

„Za osm až devět let trenérské praxe, z toho šest let u dívčího basketbalu, jsem takovou chuť hrát snad ještě nezažil. Tentokrát nebylo nejtěžší hráčky motivovat, ale najít dostatek prostoru pro všech devět děvčat, která chtěla být neustále na hřišti,“ dodal s úsměvem trenér Tygřic Michal Kratochvíle.

Proti Pelhřimovu už tým předváděl basketbal plný rychlosti a kombinací

O dva týdny později čekala jihočeské basketbalistky domácí premiéra proti Pelhřimovu. Tentokrát už měly za sebou společný trénink, během kterého se zaměřily především na jednoduchost hry, vzájemnou spolupráci a řešení situací proti agresivní obraně.

A pokrok byl na palubovce okamžitě vidět.

Tigers se prezentovaly rychlým přechodem do útoku, aktivní obranou a především pohlednou kombinační hrou. Míč putoval z ruky do ruky, hráčky se nebály přihrávat a vytvářet výhodné střelecké příležitosti pro své spoluhráčky. Řada úspěšných zakončení přišla dokonce bez jediného driblinku.

Domácí basketbalistky si už během prvního poločasu vypracovaly desetibodový náskok, aniž by trenérský štáb musel využít oddechový čas. Po změně stran jejich převaha ještě narostla a rozdíl ve skóre se přiblížil třicetibodové hranici.

Pelhřimov sice v závěrečné čtvrtině dokázal několika úspěšnými střelami z dálky náskok korigovat, na jednoznačném vítězství domácích 87:67 už nic nezměnil.

„Chvílemi to vypadalo, jako by spolu děvčata hrála celý život. Přitom máme za sebou minimum společných tréninků. Velkou radost mi dělala zejména rychlost naší hry, správná rozhodnutí a ochota hledat lépe postavené spoluhráčky. Přesně takový basketbal chceme hrát,“ pochvaloval si trenér.

Výraznou postavou utkání byla domácí kanonýrka Sisi, která zaznamenala 25 bodů a přidala také kvalitní práci na obranné polovině. Její střelecký výkon však nebyl výsledkem individuálního prosazování za každou cenu, ale přirozeně vyplynul z fungující týmové spolupráce.

„Kolik bodů Sisi nastřílela, jsem zjistil až po utkání při pohledu do systému. Samozřejmě je to skvělý výkon, ale stejně důležité jsou pro mě přihrávky, obranný tlak, získané míče nebo práce hráček, které připravují příležitosti ostatním. Asistence se nám sice nezapisují, ale jsem přesvědčený, že každá z děvčat připravila alespoň jeden koš. Přínos hráčky se rozhodně nedá hodnotit pouze podle počtu nastřílených bodů.“

Dvě vítězství jsou povzbuzením, práce ale teprve začíná

Přestože úvodní dvě vystoupení přinesla nejen vítězství, ale také velmi sympatické výkony, trenérský štáb si uvědomuje, že družstvo má stále značný prostor ke zlepšení.

Jednou z hlavních priorit bude udržení koncentrace po celou dobu utkání. Právě výpadky pozornosti a zbytečná chybná rozhodnutí mohou v dalších zápasech znamenat komplikace. Důležitou součástí dalšího rozvoje bude také důslednější odstavování soupeřek a kontrola obranného doskoku.

Tyto herní činnosti budou zásadní především pro mladší hráčky, které se připravují na náročnější konkurenci v extralize U17.

Jeden tým, dvě města a společná budoucnost

Největším pozitivem úvodních týdnů však zůstává něco, co se do zápasových statistik nevejde. Přestože hráčky přicházejí ze dvou různých klubů, na hřišti i mimo něj vytvářejí jeden fungující kolektiv.

Vzájemně se podporují, motivují a přejí si úspěch. Strakonické basketbalistky přinášejí novou energii českobudějovickým hráčkám a stejně pozitivně funguje spolupráce i opačným směrem.

„Mám obrovskou radost z toho, jak si děvčata rozumějí. Nevidím dva kluby, ale jeden tým. Každá hráčka chce uspět, zároveň ale přeje úspěch ostatním. To je pro mě mnohem cennější než samotná dvě vítězství. Pokud si tento přístup udržíme, můžeme společně vybudovat něco opravdu zajímavého,“ uzavřel trenér.

Pozitivní ohlas si výkony družstva vysloužily také u vedení klubu, které ocenilo především rychlost, týmovou spolupráci a atraktivní herní projev.

Dvě utkání zatím představují pouze začátek společné cesty. Už nyní ale ukazují, že spolupráce Českých Budějovic a Strakonic může přinést mnohem více než jen možnost sestavit družstvo pro jednu soutěž. Především vytváří prostředí, ve kterém se mladé basketbalistky mohou rozvíjet, získávat zkušenosti a společně si užívat hru, kterou mají rády.