U17 zvládly drama s Brandýsem a vybojovaly postup do ligy

Po prvním kole kvalifikace bylo jasné, že nás čeká ten nejtěžší možný krok. Dvě utkání s Brandýsem nad Labem měla rozhodnout o tom, kdo si v příští sezoně zahraje ligu U17. Pro náš tým to ale nebyl jen boj o soutěž. V sázce byla několikaletá práce hráček, trenérů, rodičů i všech lidí, kteří se kolem družstva pohybují od jeho vzniku.

Do víkendu jsme vstupovali s vědomím, že rozhodovat budou maličkosti. Souboj měl být fyzický, emočně náročný a plný momentů, kdy bude potřeba zachovat klid. Přesně to se také potvrdilo.

Sobotní lekce v Brandýse

První utkání v Brandýse nám nastavilo zrcadlo. Domácí byli od začátku agresivnější, lépe doskakovali a především jsme si nedokázali poradit s jejich klíčovou hráčkou. Do šaten jsme odcházeli s jednadvacetibodovým mankem a přestože se nám podařilo výrazně zlepšit třetí čtvrtinu, kterou jsme vyhráli 14:6, porážce 46:64 jsme zabránit nedokázali.

Po zápase však v šatně nepřevládalo zklamání, ale odhodlání. Společně s asistentem jsme si rozebrali, co musíme změnit. Některé věci se týkaly taktiky, jiné se týkaly nasazení pod košem a práce na doskoku. Součástí přípravy na odvetu bylo i nelehké rozhodnutí změnit nominaci tří hráček. Chtěl bych poděkovat jak samotným hráčkám, tak jejich rodičům za pochopení. Taková rozhodnutí nejsou nikdy jednoduchá, ale každý je přijal s respektem k týmu.

Před nedělním utkáním jsme si řekli jediné – neztratit víru. Basketbal je krásný právě tím, že dokáže během jednoho dne napsat úplně jiný příběh.

Domácí hala jako šestý hráč

První poločas naznačil, že se bude bojovat až do posledních minut. Do šaten jsme odcházeli s vedením, ale bylo jasné, že o postupu ještě zdaleka není rozhodnuto.

Klíčový moment přišel hned po přestávce. Do druhého poločasu jsme vstoupili skvěle – přesnou trojkou a následným rychlým protiútokem po obětavé týmové akci, kdy jedna z hráček vytvořila šanci pro druhou. Právě tento nástup nám dodal víru, že můžeme celý dvojzápas otočit.

Od té chvíle bylo na hřišti vidět obrovské odhodlání. Každý souboj o míč, každý doskok i každá obranná akce měly obrovskou energii. S blížícím se závěrem se přidala i fantastická kulisa v hledišti. V posledních minutách stála prakticky celá hala a hnala děvčata za každým bodem. Právě tato podpora nám pomohla odskočit na rozhodující rozdíl a vítězství 76:52 znamenalo nejen smazání sobotního manka, ale především postup do ligy U17.

Tým, který táhl za jeden provaz

Přestože bývá zvykem vyzdvihovat jednotlivce, tentokrát to ani nejde. Ano, Berenika Laitlová potvrdila svou střeleckou formu, Magdaléna Kratochvílová odvedla obrovský kus práce v obraně, Lucka Bícová byla lídrem týmu a Anička Šrámková odehrála výborné utkání na obou polovinách hřiště.

Stejně důležitý byl ale výkon všech ostatních. Každá hráčka přijala svoji roli a společně šly za jediným cílem.

Velký respekt si zaslouží i děvčata, která tentokrát do nominace nezasáhla. Přesto přišla, fandila, bubnovala a byla součástí týmu stejně jako hráčky na hřišti. Právě takové chvíle ukazují skutečný charakter družstva.

Poděkování

Velké poděkování patří mému asistentovi panu Soukupovi, který byl během celé kvalifikace obrovskou oporou nejen po trenérské stránce, ale i po té lidské. Stejně tak kondičnímu trenérovi Rudovi Laitlovi, díky němuž jsem se mohl plně soustředit na samotné vedení utkání. Veškerou péči o rozcvičení, regeneraci i zdravotní stav hráček měl pod kontrolou právě on.

Poděkování si zaslouží také rodiče. Za podporu během celé sezony, pomoc s dopravou i fantastickou atmosféru při domácí odvetě. Zvláštní poděkování patří rodině Šrámkových za neúnavné fandění a paní Vítovcové, která po celou sezonu, ve svém volném čase, připravuje videa a sestřihy našich utkání. Její práce často není na první pohled vidět, ale pro tým znamená opravdu hodně.

Poděkování patří také klubu BK Strakonice, který nám v průběhu kvalifikace vyšel vstříc a zapůjčil nám hráčky. Velmi si této spolupráce vážíme a děkujeme, že nám pomohli v cestě za postupem do ligy U17. Taková spolupráce mezi kluby není samozřejmostí a o to více si jí ceníme.

Komentář trenéra Michala Kratochvíleho: "Postup do ligy je krásnou odměnou, ale zároveň závazkem. Tento víkend mi znovu připomněl, že ve sportu není nic nemožné. Důležité je věřit, být ochotný něco obětovat a jít za společným cílem i ve chvílích, kdy se nedaří.

Přeji si, aby si právě tohle z kvalifikace odnesly i samotné hráčky. Úspěch nepřichází sám. Je výsledkem dlouhodobé práce, disciplíny, odvahy a ochoty překonávat vlastní komfort.

Až si na tento víkend jednou vzpomenu, nebude to kvůli výsledku 76:52. Vzpomenu si na den, kdy jsem na svůj tým nemohl být pyšnější."